Mirror's Edge: 2 úžasné hry a na třetí trpělivě čekáme
Nedělní záhady se vrací a s ní i další zapomenutá herní série. Mirror's Edge, hra od vývojářů z DICE pod taktovkou mnohými nenáviděného Electronic Arts. Co se stalo?
Je to šílený, že série Mirror's Edge je tu s námi už 15 let. Přitom hry na to ani nevypadají. Rozhodně se dá říci, že se jedná o jednu z klasik ještě dobrého vedení Electronic Arts. Parkurová akce z pohledu první osoby se skvělým příběhem. Žádné mikrotransakce, na sílu tlačená hra více hráčů, season passy a podobné věci, na které jsme dneska už zvyklí.
Poslední díl vyšel v roce 2016, od té doby je na našich střechách celkem ticho. Proč vlastně EA nechce povolit další díl? Odpověď na tuto otázku sice nevíme oficiálně, ale můžeme celkem jistě spekulovat, vzhledem k tomu, jaký věci EA svým hráčům provádí poslední roky.
Mirror's Edge (2008)
A je to tady. První Dead Space je teprve měsíc venku, před chvíli vyšlo úplně první Assassin's Creed i s českým dabingem a za necelý rok má vyjít legendární Battlefield Heroes. Teď však vychází nová hra, která slovo parkúr bere na novou úroveň.
Mirror's Edge, hra, ve které se vžijete do běžkyně Faith Connors a projdete si s ní mysteriózní a detektivní příběh. Budete běhat po střechách, bojovat se strážci zákona, rychle utíkat, dělat kotouly jako ve škole, běhat po zdech a možná sem tam si zlomíte nohy, když Vás napadne skočit z té vysoké budovy.
Hra byla rozdělená na kapitoly, které se skládaly z lineárních levelů a jasně určenou trasou a cílem. Dostaňte se z bodu A do bodu B. Čím rychleji, tím lípe. Mezi kapitolami jsme pak dostali detektivní příběh, který se skládal z animovaných filmečků.
Celková hratelnost se samozřejmě skládala z běhání. Boj byl taky možnost, ale spíše než rozdávat rány, tak budete policajtům utíkat, nebo jim brát zbraně přímo z rukou a používat je proti nim. Samozřejmě za doprovodu odzbrojovacích animací, které sem tam dokázaly vypadat opravdu skvěle.
Pokud jste nevěděli kudy kam, červeně znázorněné prostředí po vzoru Vaší rukavice Vám nenápadně ukázalo cestu. Jinak celou hru jediné, co vidíte z uživatelského rozhraní, je možná tak zaměřovací tečka uprostřed obrazovky, která se stejně objevuje hlavně, když držíte zbraň. Toto rozhodnutí vývojářů akorát zlepšuje filmový vzhled celé hry, i když vše vidíte z pohledu první osoby.
Jako poslední věc můžeme zmínit rozhodně grafiku. Ačkoliv Frostbite Engine měl pověst, jakou měl, nedá se zapřít, že hry z tohoto enginu vždycky vypadaly úchvatně a první “Zrcadlová hrana” není výjimka. I na dnešní poměry si dovolíme říci, že vše vypadá vskutku úžasně, a to celou dobu mluvíme o 15 let staré hře.
Všechno toto podtrhuje výborný soundtrack od skladatelky Lisa Miskovsky.
Mirror's Edge Catalyst (2016)
Všechna tato chvála se bohužel nedá říct o “druhém” díle, který měl být reboot celé série. Z normálního velkoměsta jsme se přesunuli tentokrát do futuristického většího města, kde vidíte svůj odraz a perfekcionistickou kulturu na každém kroku. Vše se leskne, vše je čisté, vše je takové… zvláštní.
Opět samozřejmě hrajeme za Faith Connors, která se akorát dostala z vězení na svobodu. Vše se odehrává v dystopickém městě, ve kterým je hlavní šéf Gabriel Kruger. Korporát, který chce mít celý obyvatelstvo pod palcem. Faith je členka běžců, kteří jsou něco jako psanci, kteří neuznávají systém.
To jsem řekl hodně zjednodušeně o co jde, ale můžu Vás ujistit, že pokud se Vám v hlavě objevily nápady jak tento koncept příběhu vypadá, s jistotou mohu říci, že máte pravdu. Příběh Catalystu bohužel trpí hodně chudým scénářem, který si dokáže domyslet i dítě na základní škole.
Ale tak dobře, může být chudší příběh, ale jak se to tedy hraje? No, tady Vás taky moc nepotěším. Jádro je objektivně v pořádku a není na co si stěžovat, ovšem spousta recenzí a fanoušku, včetně mě, vadil nově představený otevřený svět, který působil strašně pustě, zbytečně a v mnoha ohledech ani nedával sebemenší smysl. Samozřejmě najednou spousta sběratelských předmětů, čipů na vytáhnutí a různých běhacích výzev, které ale postrádaly jakoukoliv hloubku a při jejich plnění nakonec se dostaví i stereotyp.
Další vroubek má Catalyst i za celkový pocit z běhání. Mezitím co v prvním díle máte i z první osoby opravdu pocit, že se Faith různě hýbe, zde máte pocit, že jezdíte na Segwayi, nebo na půjčené elektrické koloběžce, kterou jste ukradli z ulic města.
A jako poslední hřebík do rakve je určitě strom dovedností, který rozhodně nebyl přidaný za účelem vylepšit herní zážitek, ale protože stromy dovedností byly akorát v kurzu díky hrám jako Zaklínač 3, Fallout 4, Batman Arkham Knight, či Dragon Age Inquistion. Mezitím, co jste v prvním díle uměli od začátku všechno a bylo jen na Vás jak se to naučíte používat, v Catalystu jste se museli učit i ty nejzákladnější triky, jako třeba kotoul při dopadu. Ale proč, když to Faith uměla už v předchozím díle?
Rozhodně co můžeme s klidným svědomím pochválit je opět grafické zpracování a celková audio stránka hry. To vývojáři z DICE zvládli na výbornou už v první předělávce Star Wars Battlefront z roku 2015.
Je tu tedy šance na nový díl?
Za nás tu určitě prostor je. Mirror's Edge Catalyst je rebootem celé série a doufali jsme, že EA a DICE udělá další díly, ve kterých napraví chyby Catalystu, které jsme sem vypsali. Opak je bohužel pravdou. Catalyst díru do světa neudělal a to se podepsalo i na prodejích hry, který ve finále nebyly tak vysoké, i když předčily první díl. Ovšem, musíme si uvědomit, že tu mluvíme o EA, kteří nám řekli velice známou hlášku, že hry pro jednoho hráče jsou mrtvé a hry pro více hráčů je budoucnost. S těžkým srdcem si myslíme, že ačkoliv prostor tu je, další díl rozhodně jen tak nevyjde.
