RECENZE - Call of Duty: Black Ops 2

zasáhne rok 2025, ale v příběhové linii se díky vyprávění vracíme zpět do 70-tých a 80-tých let a máme zpět na monitoru opět dva frajery v čele Alexem Masonem a Frankem Woodsem z prvního dílu. Jelikož těmto dvoum vojenský důchod unikne, tak tu musí být zápletka další, ale furt proti stejnému protivníkovi. Hra se pomocí vyprávění vrací do již zmíněných 70-tých a 80-tých let, ale celkově se odehrává v roce 2025. Ve vyprávění co se stalo před 30-ti lety terorizoval svět Raul Menendez, který je absolutní psychopat a vrah. Jelikož jeho dopadení se Frankovi Woodsovi a Alexu Masonovi nepovedlo, tak se o šílence Raula musí postarat syn Alexe Masona - David Mason. Příběh je různě propojován a jednou hrajete vyprávěný příběh a jednou ten reálný. Jelikož ale více se hraje spíše v minulosti, tak rok 2025 nevnímáte tak drasticky. 

Dědeček vypráví příběhy, které můžou skončit vždycky jinak a to i když se jedná o stejný děj. Tak je to i v kampani Black Ops 2, kde každá mise napřímo mění průběh kampaně. Proto když dohrajete hru jednou, tak si zkuste nezabít toho a toho.. konec bude jiný.

I přes více možných konců je hra naprosto lineární a pokud se nedržíte parťáků a máte v plánu něco dělat sám na vlastní pěst, tak se vrátíte zpět na checkpoint a můžete jít znova. Hra Vám v rozhodování nabídne celkem dost, ale v určitých mezích. Ovšem Call of Duty si člověk kupuje díky dobré kampani, multiplayeru, zombie módu a takovému nádechu Ramba - jdete, střílíte, jdete dál, osvobodíte, zabijete a tak dále. Když se podíváte na Black Ops 2, tak hned první mise Vám připomene film Postradatelní, kdy na vás jde tisíce nepřátel, ale vy si můžete kráčet i na nejtěžší obtížnost a nikdo vás netrefí. Tím navazuji na veliký mínus a to je obtížnost, která je procházka růžovým sadem a nebo opravdový boj, ale nic opravdu hardcore vás nečeká s tím nepočítejte.

Díky stupidním nepřátelům na obtížnost hard stačí běžet, střílet a někdy použít nůž nebo granát. Je fakt, že ve hře bojujete dost proti Somálským dětem,  ty díky nedostatku potravy a tak ani svalové hmoty sotva drží ten svůj samopal - to se pak špatně střílí.

Veliké plus celé hry je určitě briefing, před každou misí. V tom se dozvíte co v misi budete dělat a tak podle toho můžete vybrat patřičnou zbraň. To dodává další pocit volnosti a nejen to - je libo attachmenty? Klidně. Samozřejmě postupem času se zbraně v přípravě na misi odemykají, ale to způsobem takovým, že zbraň najdete v misi. 

jelikož oni dokázali vyždímat na maximum tento starý engine a tak ze hry dokázali udělat pěknou podívanou s krásným příběhem a super akcí. Je jedno, že detaily nejsou krásné, že se nedá zničit takřka všechno a destrukce je někdy až trapná, jde o to jak vás to vcucne, jak hra baví a po jednom dohrání mě hra dost bavila. Jak jsem už napsal - Pěkně vypadající.